WORLD CUP: MEXICO 2015

19.09.2015

Letošní mistrovství světa v barrel race se konalo v Mexiku na ranči San Bartolo nedaleko města Guadalajara, které je druhé největší město Mexika. Účastnit se mohl kterýkoli z členů NBHA CZ, který si zaplatil letenku. Veškeré ostatní náklady hradila mexická NBHA, za což jí patří obrovský dík.

WORLD CUP BARREL RACE
Guadalajara, Mexiko
25. - 27. 9. 2015

Složení českého týmu:
jezdci: Gabriela Aujeská, Veronika Valdmanová
manažer týmu: Jiří Kojzar

Aby se výjezd mohl uskutečnit, museli jet za zemi 2 jezdci, manažer týmu byl dobrovolný. Mně tato myšlenka ležela nějakou dobu v hlavě, ale nakonec jsem ji zavrhla, protože jsem s lítáním neměla žádné zkušenosti a hlavně si nepřipadala jako vhodný reprezentant. Z českých jezdců se přihlásila Gábina a oslovila jezdce z předních míst žebříčku barrel race. Protože se nikdo nepřihlásil, moje myšlenka v hlavě ožila. Po inspirujícím rozhovoru s Gábinou a poté, co mě pár lidí popostrčilo, byl výlet upečen.

Po zařízení povolení vstupu do USA a ušití reprezentativních košil jsme prakticky mohli letět.

První dobrodružství byl samotný let. Aby nás letenka stála co nejméně, trvala nám cesta bláznivých 43 hodin, protože nám jednotlivé lety časově nenavazovaly. Zato jsme měli možnost spát na třech světových letištích (Frankfurt, New York, Mexico City) v pozicích, ve kterých by nás asi ve snu nenapadlo, že se dá spát.

Závody trvaly 3 dny, kromě World Cupu zde probíhaly také závody barrel race handicapovaných a závody NBHA Mexiko, kde se účastnilo, pro nás téměř neuvěřitelných, 168 startujících.

Den před závody byl organizační. Přiletěli jsme odpoledne, ubytovali se v hotelu a vydali se na seznamovací večeři, kde jsme potkali jezdce z ostatních zemích. Proběhlo upřesnění pravidel a losování koní. Každý jezdec jel tři jízdy na třech různých koních. Z nejlepších dvou resp. čtyř časů byl udělán průměr týmu, který určil pořadí.

Koně nám byli předvedeni na ruce při slavnostním nástupu. Vyzkoušet si je pod sedlem jsme mohli před samotným závodem po dobu 3 minut.

Úroveň přiježděnosti jednotlivých koních byla dobrá. Většinou to byli velmi rychlí a šikovní koně.

První jízda se pro mě stala noční můrou, protože se mi podařilo shodit všechny tři barely. Gábina shodila barel jeden, jinak byla jízda celkem rychlá, ač měla koně, kterého si přála nejméně. Takže začátek se nám příliš nevyvedl. Druhý den jsme proto sedaly do sedla pod větším tlakem, protože jsme věděly, že už nesmíme chybu udělat. Jela jsem tak opatrně, že jsem skoro nejela, takže z toho byl špatný čas. Zachránila to Gábina, která zajela velmi slušnou jízdu. Probrala jsem se až třetí den, kdy jsem do toho dala maximum a zajela konečně dobrý čas. Gabče se jízda povedla i tentokrát.

Naším cílem bylo zabojovat o co nejlepší umístění, získat zkušenosti a v pořádku se vrátit domu. Myslím, že se nám cíle splnit podařilo. Přesto neskrývám zklamání za mé dvě nepovedené jízdy, které mě mrzely i kvůli Gábině, které jsem kazila průměr. Na druhou stranu jsem měla obrovskou radost alespoň z třetí jízdy, kdy se mi podařilo překonat sama sebe.

Vítězi se doslova o vlas stali Mexičani, hned na nimi USA. My nakonec skončili na 14. místě z 16 států. Ač jsme si přáli skončit blíže k polovině, byli jsme nakonec vděční, že jsme nebyli poslední. Odvezli jsme si spoustu zážitků, zkušeností a inspirace do dalšího trénování s vidinou toho, že to někdy opět zase rádi zkusíme znovu.

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE 2

text: Veronika Valdmanová